Prvním církevním řádem působícím v klášteře, byli servité, díky nimž se stal vyhledávaným poutním místem.
V roce 1846 byl klášter zachvácen plameny a na svoji celkovou obnovu čekal do konce 19. století, kdy sem přicházejí redemptoristé. V padesátých letech 20. století zde bylo internováno na 500 řeholníků. Na dalších čtyřicet let se klášter stal domovem sester kongregace Neposkvrněného početí P. Marie, které se zasloužily o obnovu místa i poutní praxe.
